Při stavbě rodinného domu často řešíme otázku, jakou použijeme tepelnou izolaci v podkroví nebo ve stropní části přízemního domu. Tepelná izolace se velmi často posuzuje pouze dle součinitele tepelné vodivosti. Zde jsou v podstatě všechny materiály srovnatelné. V tomto článku se zkusíme na tepelné izolace podívat z trochu jiného pohledu. Často nás v letních měsících trápí přehřívání interiéru. Pokud se chceme této nepříjemnosti vyhnout, je nutné řídit se celou řadou kroků. Jedním z nich je posouzení konstrukce pomocí veličiny zvané fázový posun teplotního kmitu.

Co to vlastně je?

Fázový posun teplotního kmitu vyjadřuje, za jak dlouhou dobu začne skrze konstrukci sálat teplo do interiéru. Vzhledem ke známé skutečnosti, že se teplo rádo šíří do chladnějších prostor, je velmi vhodné, když tento čas přesáhne 10 hodin. Např. okolo 10 hodiny ranní se nám začne zvyšovat venkovní teplota a konstrukce rozpalovat. Izolace teplo akumuluje a pokud je fázový posun teplotního kmitu např. 4 hodiny, tak již po 14 hodině začíná teplo z 10 hodiny ranní sálat do interiéru. Pokud bude fázový posun teplotního kmitu např. 14 hodin, konstrukce bude naakumulována až okolo půlnoci. Zde je již předpoklad, že v exteriéru máme nižší teplotu než v interiéru, takže konstrukce může sálat do exteriéru.

Hodnoty jsou závislé na měrné tepelné kapacitě materiálu a na objemové hmotnosti. Samotný výpočet je poměrně složitý, ale velmi jednoduše se dá spočítat množství naakumulovaného tepla. Do tabulky jsem uvedl běžně užívané materiály – skelná vlna, polystyren, PUR izolace a celulóza. Méně používané jsou přírodní izolace jako např. konopná izolace a dřevovláknitá izolace.

Z tabulky je patrné, že při stejné tloušťce uložíme do dřevovláknité izolace 25x více tepla než do stříkané PUR izolace, do celulózy pak 5x více než do skelné vlny! Objemové hmotnosti se mohou např. u foukaných izolací měnit. Navyšování tloušťky foukané izolace znamená růst objemové hmotnosti. V další tabulce můžeme porovnat různé tloušťky izolací (v centimetrech) a fázový posun teplotního kmitu (v hodinách).

Různé tloušťky izolací a fázový posun teplotního kmitu

Myslím, že z uvedených čísel je jasné, jak se jednotlivé materiály během vysokých teplot chovají. Běžně používaná skelná vata (nejlevnější možné řešení) a také, v poslední době populární, stříkaná PUR izolace (velmi drahé řešení) mají z tohoto pohledu nejhorší vlastnosti. Jako velmi vhodné se u foukané celulózy jeví užití tloušťky 400 milimetrů a více. Velmi dobře by tímto posouzením prošly masivnější konstrukce např. panel Ytong o tloušťce 200 milimetrů či zateplený Ytong Multipor o tloušťce 200 milimetrů, kde je fázový posun teplotního kmitu 14,5 hodiny.

Autorem článku je

Radek Moučka
manažer stavby společnosti Ekonomické stavby