Zahrada může být nejen krásnou oázou klidu, ale také zdrojem čerstvého ovoce, zeleniny a bylinek. S narůstajícími nároky na kvalitu potravin a zájmem o udržitelnost se stále více lidí obrací k domácímu pěstování. Pojďme se podívat na to, jak si můžete vytvořit zahradu, která vám přinese nejen radost, ale i užitek.

foto: Ekonomické stavby

Pěstování ovoce: sladká odměna z vlastní zahrady

S pěstováním ovoce ve vlastní zahradě můžete začít nenáročnými ovocnými keři, jako jsou jahody, maliny, ostružiny, kanadské borůvky, angrešt nebo rybíz. Tyto keře potřebují slunné místo, pravidelné zalévání a dobře propustnou půdu, borůvky navíc kyselejší s pH mezi 4,5–5,5. Řada rostlin byla vyšlechtěna i do podoby stáleplodících kultivarů, které vám umožní radovat se z úrody vícekrát do roka. 

Pokud máte více prostoru, můžete vysadit ovocné stromy, jako jsou jabloně, hrušně nebo třešně. Tyto stromy vyžadují více péče, ale přinášejí bohatou úrodu. „Správná příprava půdy je klíčová. Přidání kompostu nebo vyzrálého hnoje před výsadbou zaručí, že půda bude bohatá na živiny,“ radí Martina Zahradníková, designérka zahrad Ekonomických staveb. Pravidelné prořezávání na konci zimy nebo na jaře udrží stromy zdravé a plodné.

Zeleninové záhony: zdraví na talíři

Mezi nejoblíbenější druhy zeleniny k domácímu pěstění patří rajčata, okurky, papriky, saláty nebo mrkev. Tyto plodiny vyžadují kvalitní půdu, pravidelnou zálivku a dostatek slunečního světla. Záhony by měly být pravidelně okopávány a plevel odstraňován, aby si vzájemně nekonkuroval s vašimi rostlinami o živiny.

„Pěstování zeleniny v domácí zahradě umožňuje plnou kontrolu nad kvalitou a bezpečností potravin. Doporučuji používat kompost k obohacení půdy o živiny a zlepšení její struktury,“ komentuje Martina Zahradníková a dodává: „Zeleninové záhony by měly být umístěny na slunném místě a pravidelně zalévány. Kapková závlaha je ideální, protože dodává vodu přímo ke kořenům, což minimalizuje odpar a maximalizuje efektivitu zálivky.“

Pro optimální pěstování těchto rostlin můžete zvážit i skleníkovou zónu. Skleník poskytuje kontrolované prostředí, které umožňuje pěstovat zeleninu i mimo hlavní sezónu. Skleníkové pěstování zajišťuje stabilní teplotu a vlhkost, což je ideální pro rostliny, které jsou citlivé na chladné nebo extrémní počasí. Rajčata, papriky a okurky obzvláště těží z těchto stabilních podmínek, které podporují jejich růst a plodnost.

foto: Ekonomické stavby

Bylinky: aromatické poklady

Bylinky jsou nenáročné na pěstování a přinášejí velký užitek. Mezi nejoblíbenější bylinky patří bazalka, rozmarýn, máta, tymián nebo petrželka. Praktickým řešením může být vysadit vícero bylinek pospolu. Zde se řiďte jejich potřebou slunečního světla i zálivky. Středomořský truhlík s tymiánem, rozmarýnem, oreganem a bazalkou bude vyžadovat slunné místo, listnatější bylinky jako petržel, kerblík nebo koriandr vyžadují stinnější místo, aby se jejich křehké listy nespálily. Všechny bylinky potřebují propustnou půdu a mírnou, pravidelnou zálivku. Pozor ale na mátu, tu vysazujte vždy do květináče, je totiž velmi agresivní a může sebrat živiny i prostor všem ostatním rostlinám.

„Bylinky jsou nepostradatelné v každé kuchyni a jejich pěstování zvládne opravdu každý. Zvolte bylinky, které často používáte, a pěstujte je v nádobách, které snadno přesunete podle potřeby,“ radí Martina Zahradníková. „Pravidelná sklizeň podporuje jejich růst a zahušťování. Zalévejte je pravidelně, ale dbejte na to, aby voda v nádobách nestála.“

Vyvýšené záhony: ideální základ pro vaši úrodu

Vyvýšené záhony jsou výborným řešením pro pěstování ovoce, zeleniny i bylinek. Tyto záhony umožňují lepší kontrolu nad kvalitou půdy, usnadňují práci a chrání rostliny před plazivými škůdci. Díky zvýšené poloze jsou rostliny taktéž lépe chráněny před přízemními mrazíky.

„Vyvýšené záhony jsou ideální pro zahradníky všech úrovní. Při výběru materiálu záhonu zvažte své preference a podmínky na zahradě. Dřevo vypadá přirozeně a esteticky, ale vyžaduje pravidelnou údržbu nátěry proti hnilobě a škůdcům. Kovové záhony jsou odolné a mají dlouhou životnost, ale mohou se na slunci zahřívat, což může ovlivnit růst rostlin. Plastové záhony jsou lehké a snadno se přemisťují, ale nemusí být tak estetické,“ vysvětluje Martina Zahradníková. „Betonové záhony jsou masivní a mají dlouhou životnost, ale jsou obtížné na manipulaci a nehodí se pro případné změny umístění, proto je lepší je volit pouze v případě, že neplánujete rozložení zahrady měnit.“

Konstrukce záhonu by měla být robustní a odolná vůči vlhkosti. Při realizaci záhonu je důležité dát na dno hrubý materiál, jako větve nebo štěpku, pro zlepšení drenáže. Tato vrstva pomáhá odvádět přebytečnou vodu a zlepšuje provzdušnění půdy. Poté přidejte vrstvu kompostu a kvalitní zeminy, která poskytne rostlinám potřebné živiny. Nezapomeňte také na odvodnění. Záhony by měly mít otvory pro odtok přebytečné vody, aby se zabránilo přemokření rostlin. Přemokřená půda může vést k hnilobě kořenů a dalším problémům s růstem rostlin.

Výsadba by měla být plánována s ohledem na potřeby jednotlivých rostlin a velikost záhonu. Rostliny s hlubokými kořeny, jako rajčata, potřebují dostatečnou hloubku půdy, zatímco mělkokořenící bylinky a saláty mohou růst v nižších záhonech. Vyšší záhony jsou skvělé pro lidi s omezenou pohyblivostí, protože se není potřeba tolik ohýbat, což zvyšuje komfort při práci na zahradě.

Péče a údržba 

Kromě pravidelného zalévání a odstraňování plevelu je důležité rostliny přihnojovat, což zlepšuje kvalitu půdy a podporuje zdravý růst rostlin. Vhodnější je používání organických hnojiv a kompostu. Opomenout by se nemělo ani mulčování, které pomáhá udržovat vlhkost v půdě a chrání rostliny před extrémními teplotami.

Rostliny je také třeba chránit před škůdci. Chemické insekticidy by měly být používány jen jako poslední možnost. Existují přírodní prostředky na ochranu rostlin před škůdci, které jsou šetrnější k životnímu prostředí a bezpečné pro plodiny určené ke konzumaci. Například neemový olej nebo mýdlové roztoky působí kontaktně a omezují aktivitu škůdců díky protipožerovému efektu.

„Přírodní prostředky, jako je olej lisovaný za studena ze semen indického stromu Pongamia pinnata, zvyšují odolnost a obranyschopnost rostlin vůči nejčastěji se vyskytujícím savým škůdcům, jako jsou mšice, molice, třásněnky nebo svilušky,“ vysvětluje zahradní designérka Ekonomických staveb.

Autorem článku je

Honza Skalník