V tomto článku porovnáme vlastnosti pórobetonu s keramikou, přesněji Porothermem Profi 24 s Ytongem P4 500 tl. 250 mm. Mnoho stavebníků se totiž na porovnání těchto dvou základních materiálů zdění ptá. Začneme tím, jak se oba materiály vyrábějí.

Ytong se vyrábí v autoklávech z vápna, písku, vody a nadouvadla (hliníkový prášek). Vytvrzuje se vodní parou o teplotě okolo 200 °C. Tímto postupem vzniká kompaktní blok s obrovským množstvím uzavřených mikropórů, který je následně rozřezán na požadovanou velikost tvárnic.

Porotherm vzniká primárně z hlíny s různými přísadami, záleží na lokalitě výroby a kvalitě hlíny. Proces zahrnuje promísení, vylisování, sušení a následný výpal v pecích při teplotách cca 900 až 1000 °C. Vzniká jednotná vysušená tvárnice bez mikropórů.

Od procesu výroby a výsledné struktury se odvíjejí výhody a nevýhody obou materiálů. Podívejme se na jejich jednotlivé vlastnosti:

Akustika – index vzduchové neprůzvučnosti Rw

Ve skladbě obvodových stěn nebývají v podstatě žádné problémy s hlukem. Nejslabším prvkem obvodového systému jsou vždy okna a dveře.

Při porovnání jednovrstvého zdiva projde o něco méně hluku Ytongem:

• Ytong P4 500 tl. 250 mm – 47 dB
• Porotherm Profi 24 – 49 dB

Ve spojení se zateplovacím systémem (polystyrénem) rozdíl 2 dB vyrovnává kotvení izolantu a následná průzvučnost Porothermu ve svislém směru.

Podobnou hlukovou díru představují také vnitřní dveře. Problémem mohou být především vnitřní dělící příčky. Pro porovnání:

•    Ytong 100 mm – 37 dB
•    Ytong 125 mm – 39 dB
•    Ytong 150 mm – 41 dB
•    Porotherm 115 mm – 42 dB
•    Porotherm 140 mm – 43 dB

Na první pohled jde pouze o drobné rozdíly. V praxi ale narůstají do obřích rozměrů. Vzhledem k tomu, že se jedná o logaritmickou funkci, znamená rozdíl 3 dB poloviční útlum hluku! Velmi nepříjemné to může být např. u koupelny sousedící s obytnou místností. Rozvod vody zasekaný v dělící příčce tl. 100 je akustickým neštěstím. U příček mezi pokoji proto dejte při použití Ytongu velký pozor na provedení instalací.

Pevnost v tlaku

Co se týče pevnosti materiálu, tvárnice Porothermu bývají v porovnání s Ytongem většinou dvakrát pevnější. Při stavbě rodinných domů to však nehraje příliš důležitou roli, protože pevnost ytongového zdiva pro stavbu patrových obytných domů stačí (jen pozor na seismické oblasti). Problém u Ytongu nastává u překladů při světlosti otvoru nad 1 500 mm, zde jsou cenově srovnatelné a zároveň výrazně únosnější překlady Porotherm. Ytong překlady jsou v tl. 250 mm a světlosti otvoru v podstatě nepoužitelné.

Zde jsou konkrétní rozdíly:

• Překlad Ytong tl. 250 mm pro světlost otvoru 1500 mm – 17 kN/m
• 3x překlad Porotherm 7 tzn. tl. 240 mm – 43 kN/m

Pevnost v tlaku není parametrem, podle něhož by bylo možné se při stavbě rodinného domu přiklonit k jednomu či druhému materiálu. U tohoto typu stavby splní veškeré potřeby oba. V případě domu z Ytongu s velkými okny se pak na překlady vyplatí použít Porotherm.

Radioaktivita

Častým tématem je v souvislosti s pórobetonem radioaktivita. Za řeč však stojí pouze u šedého pórobetonu vyrobeného z elektrárenského popílku. U Ytongu jsou naměřené hodnoty radioaktivity velice nízké, dle různých studií se pohybují na třetinové hodnotě oproti keramice. V technických listech Porothermu bohužel nelze konkrétní hodnoty dohledat.

Ani míra radioaktivity vás při výběru materiálu nemusí trápit. Oba jsou totiž naprosto zdravotně nezávadné.

Tepelně technické parametry

Součinitel prostupu tepla:

• Ytong P4-500 tl. 250 mm – 0,5 W/m²K
• Porotherm 24 Profi – 0,85 W/ m²K
• Rozdíl je cca 3 cm EPS.

Jestliže porovnáme tento parametr při vlhkosti materiálu dovezeného na stavbu, rozdíl bude méně výrazný. Obrovskou výhodou Ytongu je izometrie, tedy ve všech směrech shodné vlastnosti jednotlivých parametrů materiálu. U Porothermu se tepelně technické parametry uvádějí ve směru vodorovném pro exteriér i interiér. Hodnoty pro směr svislý v technických listech Porothermu těžko dohledáme. Jsou ovšem všeobecně známé. Ve svislém směru dosahují zhruba pětinové hodnoty a ve směru vodorovném podélně s tvárnicí zhruba třetinové v porovnání s hodnotou 0,85 W/ m²K. Tato velmi nepříjemná vlastnost vede ke spoustě detailů, které musíme v projektu vyřešit – např. založení zdiva a příček, osazení oken, zdění štítů a atik… V tepelně izolačních vlastnostech vede zdivo z Ytongu.  

Měrná tepelná kapacita a akumulace tepla je u obou materiálů velice podobná. Vzhledem k větší objemové hmotnosti tvárnic Porothermu Profi 24 vůči Ytongu P4 500 tl. 250 mm, dokáže první jmenovaný pojmout zhruba o 20 procent více tepla. Nabídne tedy lepší tepelnou setrvačnost. Je-li pro vás akumulace tepla zásadní otázkou, Porotherm má zde mírně navrch.

Užití ve stavbě

Podívejme se také na dostupnost obou materiálů. Porotherm pro tl. tvárnic 24 cm nedodává celý sortiment. K sehnání jsou pouze celé tvárnice. Pokud projektant naprojektuje rodinný dům do modulu Porothermu, což se málokdy povede, nikdy na stavbě rozměry nevyjdou úplně přesně. Vzhledem k tolerancím, které jsou ve výrobě keramických tvárnic povoleny, vznikají několikacentimetrové dořezy. Pokud keramickou tvárnici rozřízneme a na jedné straně přijde o obvodový rámeček, velmi výrazně ztrácí na pevnosti.

Zde nabízí velkou výhodu Ytong – bezproblémové drážkování, dořezy, seříznutí atd. Dokonce i složitější prvky jako arkýř, vikýř či rizalit se dají z Ytongu docela pěkně vyzdít. U tvarově jednoduchých domů je rozdíl v použití materiálů minimální. Jestliže však zvažujete tvarově složitější dům, Ytong si připíše plusové body.

Vlhkost

Zabudovaná vlhkost v Ytongu v okamžiku, kdy dorazí na stavbu, patří k největším nevýhodám tohoto materiálu. V extrémech dosahuje až 40 procent. Vzhledem k procesu výroby dochází u Ytongu ke smrštění, naopak u Porothermu k roztažnosti materiálu. Tento rozdíl přináší rozdílné řešení detailů.

Co se týče následného bydlení, dokáže Ytong výrazně lépe pracovat s vlhkostí v interiéru. Při jejích zvýšených hodnotách umí vlhkost absorbovat, a poté ji zpět do interiéru vracet. U Porothermu dochází velmi často k vysoušení vzduchu v místnostech. Regulace vlhkosti je v případě tohoto materiálu podobně nepříjemná jako při použití betonu (např. u paneláků). Každý zděný dům je nutné první měsíce intenzivně větrat. U Ytongu to platí dvojnásob. Později však zajistí příjemnější klima pro život.

Nasákavost

Jedno z největších dogmat o pórobetonu mluví o jeho nasákavosti. Při ponoření do vody nasákne pórobetonová tvárnice méně vody než keramická. Tuto vlastnost opět způsobuje proces výroby. V pórobetonu, jak už napovídá samotný název, najdeme velké množství mikropórů zabraňujících vzlínavosti. Naproti tomu dobře vypálená a zhutněná keramická tvárnice je velmi málo porézní a při ponoření do vody dojde k jejímu velmi rychlému nasáknutí. Tím je také dána lepší mrazuvzdornost tvárnic z pórobetonu vůči keramice. Pro použití na stavbu rodinných domů velmi cenná vlastnost.

Zatěsnění rodinného domu

Při použití řízeného větrání (i bez) u rodinného domu vyzděného z keramických tvárnic dochází k velmi nepříjemnému jevu. Jedná se v podstatě o průvan např. v příčkách. Stačí použít netěsnou elektroinstalační krabici a problém je na světě. Tato situace nemůže nastat při použití homogenních pórobetonových tvárnic.

Ekologická náročnost při výrobě

Hodnoty vázané primární energie:

• Ytong tl. 300 mm – 412 MJ/m²
• Porotherm tl. 300 mm – 597 MJ/m²
• Při výrobě Porothermu je do ovzduší uvolněno také více oxidu uhličitého a oxidu siřičitého.

Cena

Finanční dostupnost je u obou materiálů obdobná.

Závěr

Z Ytongu i Porothermu lze postavit dům vynikajících kvalit, které výrazně převýší obvyklé dřevostavby či domy z betonových panelů. Oba materiály mají svá specifika, jež je nutné při stavbě zohlednit. Mnoho detailů stavby se řeší zcela odlišně při použití keramiky nebo pórobetonu. Právě tyto odlišnosti si někteří stavebníci neuvědomují a ke stavbě z obou materiálů přistupují stejně, což je chyba. V některém dalším článku vysvětlíme, na co všechno si dát pozor při stavbě z Porothermu, a na co při použití Ytongu.

Autorem článku je

Radek Moučka
manažer stavby společnosti Ekonomické stavby